VIVO_1-2013

Výzkum chování12 Ryby jako domácí zvířata Ryby jsou – statisticky vzato – třetí nejoblíbenější domácí zvíře. Nicméně nám připadá kontakt s tímto vzdáleným příbuzným poněkud obtížný. Neumějí se s námi dorozumět ani mimikou ani zvukově. Jejich životní prostředí je pro nás cizí. Nicméně jsou to citliví živoči- chové a žádné snadno nahraditelné dekorace. Ačkoliv nebo právě proto, že jejich zkušenostní horizont a po- citový svět se od našeho výrazně liší, měli bychom se snažit zjistit, kdy se námi chovaná ryba cítí v pohodě. Odborně ošetřené akvárium nebo jezírko umož- ňuje chovanému zvířeti vést život v relativně přírodě podobných podmínkách. Na rozdíl od např. mnoha psů a koček, jsou okrasné ryby v ideálním případě chovány v prostředí podobném přírodním podmínkám dle mož- nosti s podobnými druhy živočichů. Dodržovat stabilní podmínky vody zvláště v malých nádržích je nicméně nesrovnatelně složitější. A aby to bylo ještě těžší, jsou skutečné potřeby často velmi málo prozkoumány. Deﬁnice pohody Poznat tyto potřeby, tedy pohodu vědecky fun- dovaně definovat, je velmi náročná úloha. Nestačí změ- řit jednotlivé isolované faktory jako úmrtnost nebo růstový faktor. Vedle těchto faktorů, které objektivně měří zdraví, je třeba vzít v úvahu i subjektivní prefe- rence ryb, pokud jsou metodami výzkumu chování mě- řitelné. K tomu přidáme ještě otázku repertoáru cho- vání ryb v přírodě (např. migrace nebo chování v hejnu). Také zde je u mnoha druhů velký nedostatek znalosti jejich potřeb, než aby se mohly zavádět do praktických doporučení odchovu. Při těchto úvahách by se však nemělo zapomínat, že volně žijící ryby mají i podstatná omezení a nevý- hody (např. lovci, hlad, nemoci, nepříznivé životní pro- středí). Jen málo ryb přežije až do pohlavní dospělosti. To v žádném případě nemá ospravedlnit špatné pod- mínky chovu, nýbrž ukazuje, že ryby díky evolučnímu přizpůsobování, jsou v podstatě schopné tyto poža- davky životního prostředí zvládnout. Stresová reakce – strategie přizpůsobení Důležitou strategií přizpůsobení k překonání ta- kových problémů představují stresové reakce. Při kon- taktu se stresovým faktorem reaguje tělo ryby celou řadou fyziologických změn (m.j. vypouštěním “streso- vých hormonů” adrenalinu a cortisolu, zvýšením výkonu srdce a krevního oběhu, mobilizací energie), které rybě v této výjimečné situaci umožňují zvýšit resistenci. Také dlouhodobější stresové reakce, jako např. snížení příjmu potravy, zastavení reprodukce, oslabení imunitního sys- tému a poruchy v růstu, slouží především k překonání stres způsobujících situací. Dlouhodobě však vedou k problémům, které výrazně omezují pohodu ryb a mohou vést k onemocnění a smrti. napsala Elena Rathgeber Pohoda ryb – nejen čistě etické úvahy Díl 1 ©Dobermaraner–shutterstock.com

VIVO_1-2013

Pages